Blesk  je  výboj, záblesk způsobený elektrickým výbojem mezi mraky navzájem  nebo mezi mrakem a zemí. Je  doprovázený  hromem, zvukovou rázovou vlnou a dalšími efekty.
Pro lidi jsou důležité blesky mezi mrakem a zemí. Ty  jsou nebezpečné.
K výboji dojde proto, že se v mraku i v zemi nahromadí velký elektrický náboj, rozuměj silné elektrické pole.  Polarita  může být buď + na zemi a – v mraku nebo opačně. Nejčastěji je na zemi  kladná polarita. Obě polarity se snaží vyrovnat a to se , za správných podmínek, stane právě výbojem, tedy bleskem.

Pokud je krajina rovná, bez kopců a vysokých budov, opticky blesk nejčastěji vychází z mraků a směrem k zemi se dělí, rozvětvuje. Pokud je v krajině nějaká vysoká budova nebo hora může blesk začínat na zemi a rozvětvuje se směrem do mraků.

Běžné hromosvody(bleskosvody) fungují v prvním případě.

Napětí mezi mrakem a zemí může narůst až do několika stovek milionů voltů. Blesk vzniká tak, že hlavní výboj začne postupovat směrem k zemi. Postupuje vždy po malých úsecích, jakoby trhaně a tak se přibližuje k zemi. Když se přiblíží dostatečně, začne se na okolních nejvyšších bodech – věžích, vrcholcích stromů, vysokých střechách apod. zvyšovat intenzita pole. To se děje tak dlouho, až je překročen elektrický odpor vzduchu a nahoru, naproti hlavnímu výboji vyrazí druhý výboj. Jak se střetnou, vytvoří se dráha blesku. Toto je doprovázeno zvýšením teploty , tlaku vzduchu  a vytvořením rázové vlny – zahřmění. Procházející proud při tom dosahuje až stovek kA.