Dostala se mi do ruky jedna stará knnížka  z Knižnice Technické Příručky Práce . Z následujícího textu je patrné, že v mnohém zůstal  přístup lidí k revizím a reviznímu technikovi nezměněn   

Revize elektrických zařízení není pojmem ani novým, ani uměle vytvořeným. Kontrolovat elektrické zařízení se ukázalo nutným a prozíravým již kdysi, kdy elektřina teprve přijímala úkol stát se hybnou silou všech pracovních strojů , zdrojem světla, tepla a informací, zkrátka nepostradatelným pomocníkem lidí.

Čím důležitější roli hrálo elektrické zařízení v průmyslu, dopravě, zemědělství, stavebnictví , zdravotnictví  i kultuře, tím citelnější  a nepříjemnější ztráty vznikaly při jeho náhodné a nepředvídatelné poruše. Proto se lidé od samého začátku snažili těmto nežádoucím poruchám předejít včasnou preventivní údržbou.

Počáteční údržba založená na odstraňování náhodně vzniklých poruch byla velmi nedokonalá a vlastně i velmi drahá, protože nedovedla zabránit vážným prostojům ve výrobě i dopravě. Přitom každý věděl, že nečekaný a nepředvídatelný prostoj elektrického zařízení musí vyvolat

Značné hospodářské , materiálové, finanční i časové ztráty, ale nikdy se nikdo ani nepokusil tyto ztráty početně vyčíslit.  Že tyto ztráty jsou v celostátním  měřítku neuvěřitelně velké,pochopíme, představíme-li si jen jedinou náhodnou poruchu v napájení trolejí městské elektrické dráhy, která způsobí, že desetitisíce pracujících přijdou do zaměstnání třeba i o celou hodinu později. Tu si už umíme vypočítat , že desetitisíce pracovních hodin představují stotisíce korun mzdy a milióny v hodnotě výrobků, které měly být, ale nebyly kvůli této poruše vyrobeny. V takové situaci se zdá každému postiženému občanu naprosto samozřejmé, že nenadálé poruše měli odpovědní činitelé  včas  a předem zabránit.  Ale čím? Preventivní údržbou!  Jak se však měl údržbář  nebo jeho zaměstnavatel  dozvědět, že stav zařízení je tak chatrný,že dříve nebo později hrozí provozní porucha nebo dokonce havárie? Na tuto otázku  odpoví bez zaváhání každý náš občan: přece kontrolou zařízení, prohlídkou, přeměřením nebo přezkoušením!

Vidíte , jak je to jednoduché. Revizi elektrických zařízení si nemusel vymýšlet žádný odborník, protože její nutnost  se objevila zčistajasna docela sama  a potvrdil ji každý z lidí poškozených dopravní poruchou nebo zhasnutím elektrického světla.

A přece to není tak docela jednoduché! Potíž je totiž v tom, že všechna  dobrá předsevzetí  obvykle ztrácíme, jakmile naše rozhořčení nad poruchou  pomine. Tak i pracující postižený poruchou v ranní dopravě se konečně přece jenom dostane  do práce a zde začne normálně  využívat všech výhod elektrického zařízení a začne je dokonce i přetěžovat, aby ztracený čas opět dohonil. Vůbec ho nenapadne, že by měl i on své vlastní elektrické zařízení pečlivě udržovat, prohlížet a dát včas odborně opravit. A kdyby si tak lehkomyslně počínal jen řadový pracovník.! I odpovědní vedoucí činitelé neumějí někdy pochopit, že jejich úspěch roste i padá  s objemem a kvalitou výroby, že množství  i kvalita výrobků závisí na spolehlivosti provozu výrobního zařízení , které výrobní a pracovní stroje ovládá, pohání , reguluje a řídí.

Jsou dokonce tak krátkozrací, že v odborné údržbě elektrického zařízení vidí jen nevítanou  režijní položku, kterou si nechtějí ještě zvyšovat nějakými výlohami  za odbornou revizi. Mají přímo strach, že by revizní technik našel celou řadu závad a trval na jejich odstranění a že to by bylo spojeno s dalšími náklady, které podle názoru vedoucího jsou zbytečné, protože žádná větší havárie se stejně dosud nestala.  Zapomínají přitom, že zchátralé elektrické zařízení nemusí způsobit jen provozní poruchu, ale že vážně ohrožuje životy všech pracujících a někdy i celý závod požárem nebo výbuchem. A to se pak již nedá nazvat krátkozrakostí, nýbrž trestuhodnou nedbalostí a ohrožováním zájmů celé naší společnosti. Takových vedoucích je bohudík nepatrná menšina. Většina si uvědomuje, že jim svěřené elektrické zařízení musí udržovat v bezvadném stavu, aby bylo neustále schopno bezpečného a spolehlivého  provozu . Tento bezvadný stav se dá zajistit jedině odbornou preventivní údržbou odstraňující včas nedostatky a závady zjišťované při pravidelných revizích elektrického zařízení.  Na této povinnosti musíme trvat tím více, čím je elektrické zařízení důležitější, složitější a dražší.      

To, že pravidelné odborné revize elektrických zařízení zvyšují bezpečnost a spolehlivost provozu, si uvědomily u nás nejprve pojišťovny. Ty si spočítaly, že se jim vyplatí poskytnout slevu na pojistném těm závodům a podnikům, které budou dávat své elektrické zařízení pravidelně kontrolovat odborným znalcem a budou kopie revizních zpráv předkládat pojišťovně.     

Sleva na poplatku za pojištění lidí před úrazem a továrního majetku před požárem byla tedy pohnutkou, aby si majitelé průmyslových závodů každoročně objednávali odbornou revizi svého elektrického zařízení od nějakého oprávněného znalce.

Teprve pozvolna a mnohem později docházeli i majitelé nebo ředitelé průmyslových závodů k vlastnímu poznání, že co se vyplatí pojišťovně, vyplatí se i jim samým.  A tím zájem o odborné znalce a o revize elektrických zařízení pomalu vzrůstal. Hlavním motivem revize elektrických zařízení byl však pocit uspokojení vedoucích činitelů závodu  nebo podniku, kteří se cítili oproštěni od odpovědnosti za bezpečnost provozu elektrických zařízení tím, že zadali úředně oprávněnému znalci revizi svého elektrického zařízení, učinili podle svého názoru vše, co bylo jejich služební, morální a občanskou povinností. Nikdo jim tedy nemůže při nějakém neštěstí zaviněném elektrickým zařízením nic vyčítat !

Tehdejší podnikatel neměl zvláštní zájem na tom, aby mu znalec při revizi skutečně vytknul všechny skryté závady a zapsal je do revizní zprávy, protože to představovalo mimořádné a neplánované výdaje spojené s odstraněním vytčených závad. Bylo mu milejší, když znalec našel co nejmenší počet závad, a proto se před ním snažil  utajit i ty, o nichž sám dobře věděl. Potřeboval však úřední potvrzení od úředně oprávněného znalce, protože jen takový doklad ho, podle jeho názoru, zbavoval veškeré odpovědnosti za eventuální škody a úrazy zaviněné elektrickým zařízením. Bývalý ESČ  neměl důvodu těmto požadavkům nevyhovět a dal revizím elektrických zařízení a hromosvodů plný úřední lesk a váhu.    

Revizní zpráva, či přesněji řečeno . Zpráva o vykonané revizi byla uznávaným úředním dokladem, a proto musela být napsána na úředně schváleném tiskopisu. Musela být vyhotovena nejméně trojmo a jedna z kopií musela být zaslána dohlédacímu úřadu, druhá příslušné pojišťovně a třetí si ponechal znalec. Originál měl majitel zařízení uschovat v nehořlavé skříni na dobu nejméně šesti let..... 

Vyňato z knihy Revize stavu elektrického zařízení, František Soukup, nakl. Práce. 1974.